Ostatně vládní návrh obnovy se stále pohybuje v oblasti příliš abstraktních termínů a chybí mu pevné kontury. Například rybáři už na mnoha místech vzdali čekání na vládní pomoc a rozjeli obnovu rybolovu či chovu mušlí samostatně. Potřebné finance získali internetovými sbírkami („oficiální“ finanční pomoc je stále ve stádiu jednání, rozhodování, vypočítávání, přepočítávání a přerozdělování; například ze sbírek Červeného kříže se k dnešnímu dni dostalo na místo určení, tedy k postiženým, pouhých 15 procent) či „sponzorskými“ dary od svých zákazníků – spotřebitelé se tak přímo podílejí na obnově rybolovu oblasti Sanriku.

   Právě ospalá reakce vlády dohnala tento týden opozici k hlasování o nedůvěře. Premiér Kan na poslední chvíli získal podporu alespoň svých nespokojených spolustraníků, když slíbil, že položí funkci, až se situace v JE Fukušimě uklidní a i v oblastech postižených cunami se proces obnovy rozjede. Ironií osudu to byla právě situace ve Fukušimě I a neuspokojivý vývoj na severovýchodě země, co vedlo k jednání o důvěře Kanova kabinetu.

   Tanečky v Parlamentu nepřinesly žádný kloudný užitek, lidé v postižených oblastech měli ostatně jiné starosti. Na začátku minulého týdne totiž letošní druhý tajfun společně s frontální vlnou tzv. slivoňových dešťů přinesl rekordní srážky a na mnoha místech také zatopené silnice a sesuvy půdy. Nedaleko města Obama v prefektuře Fukui naměřili meteorologové více jak 350 milimetrů za 24 hodin. V Iwate či Sendai, kde po cunami kleslo podloží, se znovu do ulic vehnala voda a mnoho lidí znovu opouštělo domovy. Na několika místech nahrnula voda do čerstvě uklizených měst znovu trosky a harampádí.

  Není divu, že si řada Japonců řekla, že v téhle těžké době si musí najít podporu sami. Zatím nejsou k dispozici statistiky (místní samospráva má ostatně jiné starosti), nicméně se objevují první zmínky o malém svatebním boomu. Obřadní síně mají plno, zatímco sňatkové kanceláře hlásí odliv zákazníků. Ti se houfně odhlašují se slovy, že si tu pravou či toho pravého našli sami. Ostatně zkušenosti z minulých katastrof nejen v Japonsku ukazují, že právě po podobných neštěstích roste sňatkovost a porodnost. Přírodní vědci v tom vidí přirozenou snahu o zachování druhu, psychologové a sociologové mluví o potřebě pocitu sounáležitosti. Inu, ve dvou se to lépe táhne.